Co by vás mohlo v současné domě demoralizovat

inventární číslo: L89-121
výška v cm: 21x29,7 (A4)
šířka v cm:

Ručně: PROSÍM, ČTĚTE, DŮLEŽITÉ

CO BY NÁS MOHLO V SOUČASNÉ DOBĚ DEMORALIZOVAT

Myslíme si, že naše rozhodnutí může být v současné situaci ohroženo !!!

Důvěru ohrožuje, že nerozumíme tomu, co se s námi děje. Žili jsme v černobílém světě, který nás deformoval. Současná mnohost názorů v nás může vzbuzovat nejistoty, opět máme tendenci vidět černo-bíle.

Náš vztah ke společenství (ať je to deset lidí nebo sto tisíc lidí) se obvykle vyvíjí takto:

1/ Počáteční nejistota, hledání a boj se strachem

2/ Opojný zážitek sjednocení

3/ Obavy z manipulování, „masovosti“, rozčarování, podléhání panice, fámám, podezřívavost

4/ Nalezení sebe samého ve společenství s druhými jako jediná cesta jak překonat rozklad

Podobně se vytváří i náš vztah k vůdcům:

Váhání, obdiv, rozčarování, zvýšená citlivost k pomluvám, hněv, že nás zase podvedou, že nám přesně neříkají, co máme dělat. Nakonec musíme hledat důvěru, jistotu, svobodu v sobě a spolu s nimi.

V kritické třetí fázi vývoje společenství, nebo hledání vůdce, můžeme být ohroženi jak zevnitř, tak zvenčí:

1/ Náš vlastní strach se může stát nástrojem protistrany, viz fámy

2/ Hrozí nebezpečí, že podlehneme znehodnocujícímu vlivu z vnějšku, viz provokace, anonymní dopisy

3/ V nejistotě můžeme podlehnout potřebě stát se opět „hodným a chváleným dítětem“, které se opět přimkne k jistotě mocné autority

4/ Současný nadměrný přísun informací a citové vyčerpání způsobují to, že

–      naše vláda kolísá od nadšení k depresi

–      máme tendenci k úniku, resignaci, přenesení odpovědnosti na autority

C O    S   T Í M – východiska:

Učme se smířit s nejistotou, pokud nemůžeme informace potvrdit či vyvrátit, nepřenášejme strach a nejistotu na ostatní.
Naložme s provokací jako s jedem, který je cizím tělesem v duši. Tak jako jsme izolovali provokatéry v davu, izolujme provokace v sobě – rozpoznáním, pojmenováním, vírou a solidaritou.
Zkusme si denně najít čas na uspořádání myšlenek a nebo nemysleme na nic.

Krize je nezbytná součást a hnací síla každého vývoje, je také ale otřesením dosavadních jistot. Řídit krizi, ať už v sobě či ve společnosti, znamená vyrovnat se s nejistotou, co bude dál. Pokud nepřekonáme nejistotu a neprojdeme krizí tak, aby přinesla změnu, musí přijít tatáž krize znovu.

Člověk, který má pocit, že je na konci svých sil, vyčerpal dvacet procent svých možností.

Zdravotníci
(Ručně: Zdravotníci)