Sladkobolná vzpomínka na dobu, kdy jsem byl mladý. (smích) V tu dobu jsem cítil, že maličkým zlomkem tvořím dějiny. Tenkrát jsem si to teda myslel a teď zpětně na tom pocitu ještě něco je.

Bavíte se listopadu 89 někdy se svým synem?

Myslím si, že k tomu nemá žádný vztah. Samozřejmě se někdy snažím dělat si ze sebe trošku legraci, ale opravdu si myslím, že oni to vnímají, jako jsme my vnímali druhou světovou válku. Je to smutné, ale je to tak. 17. listopad už zajímá jenom nás, co jsme ho aktivně prožili. (smích)

Můj život samozřejmě změnil vstup do manželství a pak vystoupení z manželství. A ty nároky, které to s sebou přineslo. Důležitá byla taky změna vnímání psaného a mluveného slova, které už má mnohem menší váhu – to zasáhlo nás všechny, co se nějak mluveným slovem v jakékoliv podobě a v jakékoliv vazbě na cokoliv živíme. To ale není nějaká jednorázová událost, to je nějaký vývoj. S tím se smiřuju stále hůř.

Jiří Kasal (*1965) pochází z Třeboně, kde také absolvoval gymnázium. Po skončení střední školy úspěšně složil přijímací zkoušky na Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, ale ke studiu nakonec přijat nebyl. Pracoval proto rok jako vychovatel na rybářském učilišti a teprve v dalším roce nastupuje na Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. V době vysokoškolských studií byl členem redakční rady studentského časopisu Kalamář. Spolu se svým kamarádem Pavlem Zemanem se stal členem Jazzové sekce. V 90. letech pracoval jako vedoucí redaktor v regionálním tisku (vedl regionální kulturní přílohu Deníku), rovněž působil jako středoškolský pedagog. Nějaký čas působil v soukromém Radiu Beat. S českobudějovickým studiem Českého rozhlasu spolupracoval již od roku 1991, kdy společně s Richardem Lhotským až do jara roku 1995 odvysílal velké množství pravidelných hudebních pořadů. V Českém rozhlase působí jako hudební dramaturg od dubna 2005.