Martin Tér

Ti už se do toho narodili, přijali tuhle záležitost. Třeba syn, i když je myslím si velmi inteligentní a vnímavý a má tendence se i ptát, tak když se snažím mu věci vysvětlit trošku ze šíře, tak to ho nudí. To je moc rozvláčný. Mě překvapilo, jak vnímal volby. I s tím, že jsme byli lyžovat v Alpách a mazali jsme o půl dne dřív domů, abychom stihli přejet hranice a volit. A on to prožíval s námi, abychom to stihli, abychom dali hlas panu profesorovi. Cítí velmi dobře negaci, která z toho leze, jak z Babiše, tak ze Zemana. Já jsem velmi rád za tohle, že to vnímá, až potom jde do určité, dá se říct, agrese, směrem k dehonestaci těchhle představitelů, což je logické. Oni se taky neštítí ničeho.

A jinak jsme řešili mockrát, nejlépe u piva se tohle řeší, kdo zná voliče Zemana? A pak, když to začnete odkrývat, tak zjistíte, že vrána k vráně sedá, stýkáte se s lidmi, kteří mají podobné názory, vidí svět podobně. A chcete si popovídat s kamarádem, nechcete politický mítink a bít se za své názory na každou cenu.

Myslíte si, že pro mladou generaci, je rok 1989 něco jako pravěk, středověk, jak to občas slýcháme?

Ano, ano. To jejich vnímání času je neskutečné. Dvacáté století pro ně událost sto let stará, jim události dost zásadně splývají. Nestačíte se třeba divit, že jejich generace nerozumí Slovákům, nebo přinejmenším ne plně. Nemají naposloucháno. I když dneska se asi vykročilo správným směrem v tomhle směru, komentátoři a tak dále.

Tak určitě vždycky nějaký ten skok nebo radikálnější změna. Já je nemám rád a bráním se jim. Změny ve mně vyvolávají nejistotu. A když si nejsem jistý, tak se mi nežije dobře. Takže snaha je takové změny nevyvolávat, ale čím větší snahu projevíte, tak tím spíš taková záležitost nastane. Takže u mě mezník určitě změna profese, od kantora, přes tu nepříjemnost v brokerské firmě, která ve mně dodneška zanechala určitou pachuť celé té záležitosti, vlastně toho, jak snadno se něco takového může stát. A není to o tom, že bych já měl chuť nebo ambice se něčeho zmocnit, to ne, člověk může prostě strašně snadno naletět. Může být opatrný, jak chce, a šlápne do toho hnědýho. A trvalo to dlouho, šest let. Šest let jsem obíhal vyšetřovatele. Nepříjemný. A jinak jsem se vyvíjel tak nějak v poklidu. Svoje dětství považuju za pohodové, krásné, nevnímáte některé záležitosti. Začnete si uvědomovat některé souvislosti a záležitosti na střední škole.